RNA = kyselina ribonukleová. Její molekula je tvořena jen jedním (není zcela pravda, existují i dvouřetězcové RNA, např. u některých virů) polynukleotidovým vláknem. Sacharidovou složku tvoří 5C cukr D-ribóza, N-báze tvoří Adenin, Cytosin, Guanin a Uracil (zařazován místo Thyminu, pyrimidinová báze). RNA (díky OH skupinám v poloze 2' i 3') může sama vykonávat i některé enzymatické funkce (štěpení esterové vazby, katalýza polymerace ...). Také díky tomu se usuzuje, že u prvních praorganismů byla nositelkou genetické informace právě RNA. RNA je narozdíl od DNA nestabilní v alkalickém prostředí.

Obrázek 1 - Schéma struktury RNA (mRNA)

Obrázek 2 - Uracil

Obrázek 3 - Deoxyribóza vs. ribóza

Vyskytují se 3 základní typy RNA:

mRNA: messenger RNA neboli informační. Přenáší informaci o pořadí aminokyselin z jádra k místu proteosyntézy.

tRNA: transferová RNA. Přináší aminokyseliny na proteosyntetický aparát buňky. Funkčně se na nich rozlišuje několik míst, nejdůležitější je antikodon se specifickou trojicí bazí (různým antikodonům odpovídají různé aminokyseliny) a místo kde je samotná aminokyselina navázána.

rRNA: ribozomální RNA. Tvoří stavební složku ribozomálních podjednotek. Vyskytuje se několik velikostně odlišných typů. Více viz eukaryota, prokaryota.

Obrázek 4 - Schématická struktura tRNA (tzv. "jetelový list")