Aminokyseliny

Aminokyseliny jsou látky obsahující ve své molekuly dvě speciální skupiny a to sice karboxylovou (COOH) a aminovou (NH₂). Aminokyseliny tvoří základní stavební jednotku peptidů a bílkovin. V naprosté většině případů nacházíme aminokyseliny v živých organizmech v jejich levotočivé formě (L-aminokyseliny). Chemické vlastnosti konkrétní aminokyseliny silně závisí na jejím postranním řetězci.

Obrázek 1 - Obecný vzorec aminokyseliny

V živých organizmech můžeme najít základních 20 (proteinotvorných) aminokyselin. V abecedním pořadí jsou to tyto:

Alanin - Ala (A)
Arginin - Arg (R)
Asparagin - Asn (N)
Cystein - Cys (C)
Fenylalanin - Phe (F)
Glycin - Gly (G)
Glutamin - Gln (Q)
Histidin - His (H)
Isoleucin - Ile (I)
Kyselina asparagová - Asp (D)
Kyselina glutamová - Glu (E)
Leucin - Leu (L)
Lysin - Lys (K)
Methionin - Met (M)
Prolin - Pro (P)
Serin - Ser (S)
Threonin - Thr (T)
Tryptofan - Trp (W)
Tyrozin - Tyr (Y)
Valin - Val (V)

Tyto aminokyseliny jsou standardně kódovány v univerzálním genetickém kódu a jsou využívány v proteosyntéze - jak je popsáno v kapitole translace. Mimo to ovšem existují ještě další dvě aminokyseliny, které jsou k tomuto seznamu přiřazovány - jsou to selenocystein a pyrolysin.

Selenocystein, někdy označovaný též jako "21. aminokyselina" obsahuje ve své molekule Selen a je součástí několika enzymů. Je kódovaný (za speciálních podmínek) kodonem UGA, který za normálních okolností funguje jako STOP kodon.

Pyrolysin se vzácně vyskytuje v určitých proteinech u některých prokaryotních organizmů.

Peptidová vazba

Peptidová vazba je druhem chemické kovalentní vazby. Vzniká mezi dvěma aminokyselinami, přesněji mezi karboxy-skupinou jedné a amino-skupinou druhé aminokyseliny. Při této reakci vzniká molekula vody.

Obrázek 2 - Vznik dipeptidu