Vznik a vývoj člověka
Historický pohled
Otázka původu člověka fascinovala lidstvo již od pradávna. Snad každá kultura si vznik člověka nějakým způsobem vysvětlovala. Vesměs šlo o různé, více či méně fantastické, kreační teorie, kde většinou primární roli zastával Bůh, nebo hned Bohů několik. Teprve s rozvojem evolučních teorií se začala tvořit i vlastní teorie evoluce člověka. Zasloužil se o to především Charles Darwin svým dílem O původu člověka (The Descent of Man, 1871). Svým způsobem na něj reagovali i materialisté, např. dílem Bedřicha Engelse, přítele Karla Marxe, známým jako Podíl práce na polidštění opice.
V pozdější době se stále více uplatňovaly poznatky mnoha vědních oborů (antropologie, evoluční biologie, srovnávací anatomie, paleontologie, populační genetika, genomika atd.) až vznikla současná představa o evoluční linii člověka. Jak je diskutováno níže, nelze tento přehled rozhodně považovat za definitní.
Obrázek 1- Pohled křesťanské církve na stvoření člověka
I řekl Bůh: "Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby. Ať lidé panují nad mořskými rybami a nad nebeským ptactvem, nad zvířaty a nad celou zemí i nad každým plazem plazícím se po zemi."
Genesis 1, 26
Taxonomické zařazení člověka
Nadříše Eukaryota (Eucaryota) > Říše Živočichové (Animalia) > Podříše Mnohobuněční (Metazoa) > Oddělení Triblastica > Kmen Strunatci (Chordata) > Podkmen Obratlovci (Vertebrata) > Nadtřída Čelistnatci (Gnathostomata) > Třída Savci (Mammalia) > Podtřída Živorodí (Theria) > Nadřád Placentálové (Placenthalia) > Řád Primáti (Primates) > Podřád Vyšší primáti (Anthropoidea) > Nadčeleď Lidoopi a Lidé (Hominoidea) > Čeleď Lidé (Hominidea) > Rod Člověk (Homo) > Druh Člověk rozumný (Homo sapiens) > Poddruh Člověk rozumný vyspělý (Homo sapiens sapiens)
Čeleď Hominidae obsahuje tři rody - Homo, Australopithecus a Ramapithecus.
Otázky vývoje
Vytvořit zcela nenapadnutelný přehled o vývoji člověka je velmi těžké, snad i nemožné. Přeze všechny poznatky moderní vědy jsme v určitých bodech stále jen u předpokladů a skutečnou vývojovou linii člověka neznáme. Bohužel je stále více jasné, že onen vysněný "spojovací článek" mezi nižšími a vyššími primáty zřejmě neexistuje. Jistá příbuznost zde nepochybně je, ale rozhodně nejde o přímou vývojovu linii, jak je ještě dnes (a pravděpodobně chybně) mnohde uvedeno. Již dnes je jisté, že tyto rody patří mezi slepé vývojové větve: Propliopithecus, Egyptopithecus, Dryopithecus, Gigantopithecus. Celou doposud prezentovanou vývojovou řadu člověka bude potřeba přehodnotit, protože je v ní mnoho neznámých a mnoho prázdných míst (např. mezi Ramapithecem a Australopithecem jde o téměř 5,25 miliónu let). Potom jsou zde otazníky z mladší doby kamenné, kdy došlo k rychlým změnám nejen fyzickým, ale i v sociálním chování člověka. Tento "zlom" je, s jistou dávkou fantazie, některými autory (např. známý Erich von Däniken) vysvětlován mimozemským zásahem. Doufejme, že na základě pokračujících molekulárně genetických analýz genomů současných zástupců primátů, získáme alespoň částečné odpovědi.
Tento přehled tedy není souhrnem posledních teorií a vědeckých objevů, ale spíše starší přehled, pokrývající základní požadavky středoškolské látky. Předcházející odstavec měl za úkol upozornit na možné rozpory s novými poznatky v oboru evoluce člověka.
Procesy vývoje
Proces antropogeneze (vývoj člověka) je spojen s procesy hominizace a sapientace.
Hominizace je termín, který označuje všechny vývojové změny, prokazatelné na kostře člověka. Těmito změnami se člověk odlišuje od opic. Patří mezi ně: rozšíření a zploštění hrudníku; změna pletence ramenního, umožňující rotaci paže; rozšiřování zubního oblouku; změny pánve, páteře a celé dolní končetiny v souvislosti s bipedním pohybem; posun týlního otvoru na spodek lebky; vývoj ruky; ústup ochlupení; zvětšování kapacity mozkovny a další změny na lebce (vznik brady, ústup nadočnicových oblouků).
Sapientace navazuje na proces hominizace. Tento proces se vyznačuje vývojem mozku a je přímo závislý na zvětšování mozkové části lebky (která v průběhu antropogeneze přesáhne kapacitou část obličejovou) a na gyrifikaci mozku, která zvětšuje plochu šedé kůry mozkové - centra vyšší mozkové činnosti. Díky tomu dochází k vývoji typicky lidských znaků, jakými je řeč nebo druhá signální soustava (schopnost pracovat s abstraktními pojmy). Přesné definice těchto pojmů však jsou poněkud problematické.
Obrázek 2 - Vývojová řada lidského rodu
Předchůdci člověka
Ramapithecus - Nekontroverznější z našich předchůdců, přesto je i nadále za našeho předka označován. Žil v Africe a v Asii zhruba před 13 miliony let. Zubní oblouk lidského typu, mozkovna 350cm3.
Australopithecus - Tento rod se dělí na několik druhů. Jedná se s největší pravděpodobností o slepou vývojovou větev, a pouze u několika druhů se uvažuje jako o možných přímých předchůdcích dnešního člověka. Jako jejich předchůdce a snad první uznávaný předek člověka je druh Ardipithecus ramidus (asi před 4,5 milionu let). Do lidské vývojové větve je řazen A. africanus (140 cm, 45kg, mozkovna asi 500cm3) a v poslední době snad i nově objevený A. garhi. Další druhy: A. afarensis, A. robustus, A. boisei.
Obrázek 3 - Australopithecus afarensis
Homo habilis (člověk zručný) - První předek, řazený do rodu Homo, žil v Africe v období mezi 2,5 - 1,5 milionu let. Doloženy první vyrobené kamenné nástroje. Mozkovna 700cm3.
Homo erectus (č. vzpřímený) - Žil v Africe, Asii i Evropě a to v období od 1 milionu do 350 000 let př. n. l. (Evropa) / 100 000 př. n. l. (Jáva - Asie). Výška až 170cm, mozkovna i 1000cm3. Prokazatelně znal oheň. Dříve označován i jako: Pithecanthropus erectus, Maueranthropus heidelbergensis nebo Sinanthropus pekinensis.
Homo sapiens heidelbergensis - Pojmenován podle místa nálezu - Heidelberg v Německu. Starší předchůdce neandertálského člověka (před 400 000 - 200 000 lety), méně primitivních znaků než neandertálec, mozkovna asi 1200cm3.
Obrázek 6 - Homo sapiens heidelbergensis
Homo sapiens neanderthalensis - Klasičtí neandertálci, kteří vymřeli jako slepá vývojová větev (i když mohlo docházet, a snad i docházelo, ke křížení s prvními zástupci druhu Homo sapiens sapiens). Žil asi 150 000 - 50 000 lety. Výška asi 160cm, mohutný chrup a nadočnicové oblouky (primitivní znaky), mozkovna naopak mohla mít kapacitu v rozmezí od 1400 do 1700cm3, což je více než u soudobého člověka.
Obrázek 7 - Homo sapiens neanderthalensis
Homo sapiens sapiens - Současný člověk, který se fyzicky již téměř neliší od nás. První lidé tohoto typu (označováni jako předvěcí - typ fosilis) žili přibližně v rozmezí mezi 40 - 10 000 lety př. n. l. Za první příslušníky dnešního člověka (typ recens) se považují první zemědělci, opustivší kočovný způsob života.
Obrázek 8 - Homo sapiens sapiens