Dobrý den,

1) Důležité je si uvědomit, že hlavním problémem, který při transfúzi může nastat, je imunitní reakce příjemce na krvinky dárce. Tedy je důležité, aby příjemce neměl takové protilátky, které by bojovaly proti cizím krvinkám. AB je tedy (teoreticky - vizte níže) univerzální příjemce, protože nemá ani protilátky anti-A ani anti-B - tím pádem, nebude nikdy reagovat proti žádným krvinkám (ať již od osoby se skupinou, A, B, AB či 0). Naopak krvinky od dárce s krevní skupinou 0 můžete (opět jen teoreticky) darovat komukoliv, neboť na ně nereagují ani anti-A ani anti-B protilátky.
Vidíte, že tento model prakticky zanedbává riziko působení protilátek z krve dárce na krvinky příjemce. To není až tolik od věci, neboť reakce protilátek příjemce na krvinky dárce je mnohem významnější a potenciálně nebezpečnější. Navíc v praxi se pro transfúzi jen minimálně používá tzv. "plná krev", ale jde často jen o "erymasu" - tedy prakticky jen o suspenzi červených krvinek - erytrocytů, takže se spolu s krvinkami do těla příjemce skoro žádné dárcovy protilátky nedostanou.
Samozřejmě - v dnešní době nelze ani toto riziko zanedbávat, takže testování kompatibility krve dárce a příjemce je mnohem složitější - viz níže bod 2).

2) Ta poučka o "0 - univerzálním dárci" a "AB - univerzálním příjemci" je pouze teoretická - v praxi takto transfúze nefungují (musíte totiž brát ohled i na jiné imunologicky aktivní antigeny - minimálně na Rh systém a právě různé typy protilátek). Ve skutečnosti se také používá mnoho různých typů transfúzních přípravků, jejichž testování kompatibility se může v některých bodech lišit. Podrobněji by Vám ale musel odpovědět hematolog - toto již není genetická problematika.

S pozdravem

AŠ