1) ne vždycky 1 gen = 1 protein. Například máme geny pro funkční RNA (tRNA či rRNA) - ty tedy vlastně vůbec nekódují protein. A dále pak máme (eukaryotní) geny, jejichž exprese je ovlivněna alternativním sestřihem - a tím pádem se může tvořit několik alternativních forem proteinu.
2) a také ne vždy 1 gen = 1 znak (přeskočím protein). Zde je typicky třeba zmínit polygenní/multifaktoriální dědičnost, kdy jeden gen nemá dostatečnou "váhu" aby zcela ovlivnil konečnou podobu znaku a na tomto procesu se jen do určité míry podílí. Také máme řadu genů s pleiotropiím účinkem, například těch, jejichž produkty jsou zapojeny do různých regulačních procesů a kaskád a ovlivňují tak hned celou řadu b buněčných dějů.
k tomu alternativnímu sestřihu - mám tomu rozumět tak, že různé buňky v těle používají tentýž gen k jinému účelu (teda že jeden gen vytváří různé proteiny, které mají plnit různé úkoly)? To je běžné? Jak je to potom v případě mutovaných alel, které vytvoří chybný nebo nedostatečný protein; je možné, že třeba v rámci jednoho typu buněk nefungují, ale u jiných ano? Díky za odpověď.
ano, je to tak,vede to k veliké variabilitě na úrovni transkriptomu a následně i proteomu. Nejsem úplně odborník na molekulární genetiku a tuto problematiku, nicméně například podle těchto článků: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3339278/ a http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3371144/ jde alternativní splicing vlastně běžný jev, týkající se cca 90% lidských genů, obsahujících více exonů. Podrobnosti právě v těchto článcích.
RE: Gen
Zdravím,
1) ne vždycky 1 gen = 1 protein. Například máme geny pro funkční RNA (tRNA či rRNA) - ty tedy vlastně vůbec nekódují protein. A dále pak máme (eukaryotní) geny, jejichž exprese je ovlivněna alternativním sestřihem - a tím pádem se může tvořit několik alternativních forem proteinu.
2) a také ne vždy 1 gen = 1 znak (přeskočím protein). Zde je typicky třeba zmínit polygenní/multifaktoriální dědičnost, kdy jeden gen nemá dostatečnou "váhu" aby zcela ovlivnil konečnou podobu znaku a na tomto procesu se jen do určité míry podílí. Také máme řadu genů s pleiotropiím účinkem, například těch, jejichž produkty jsou zapojeny do různých regulačních procesů a kaskád a ovlivňují tak hned celou řadu b buněčných dějů.
S pozdravem
AŠ
Dobrý den, k tomu
Dobrý den,
k tomu alternativnímu sestřihu - mám tomu rozumět tak, že různé buňky v těle používají tentýž gen k jinému účelu (teda že jeden gen vytváří různé proteiny, které mají plnit různé úkoly)? To je běžné? Jak je to potom v případě mutovaných alel, které vytvoří chybný nebo nedostatečný protein; je možné, že třeba v rámci jednoho typu buněk nefungují, ale u jiných ano? Díky za odpověď.
RE: Dobrý den
Dobrý den,
ano, je to tak,vede to k veliké variabilitě na úrovni transkriptomu a následně i proteomu. Nejsem úplně odborník na molekulární genetiku a tuto problematiku, nicméně například podle těchto článků: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3339278/ a http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3371144/ jde alternativní splicing vlastně běžný jev, týkající se cca 90% lidských genů, obsahujících více exonů. Podrobnosti právě v těchto článcích.
S pozdravem
AŠ