Recenze - Genetika
Původní článek byl zveřejněn 17.2.2005 na stránkách http://genetika.wz.cz/
Nakladatelství Scientia uvedlo začátkem roku na trh novou učebnici genetiky. Nutno podotknout, že obsahem i pojetím knihy, je laťka nasazena opravdu vysoko.
Autorem nové učebnice je RNDr. Eduard Kočárek, PhD a odvedl vskutku dobrou práci. Již na první pohled je vidět, že kniha nechce zapadnout mezi monotónní řadu středoškolských učebnic, ale chtěla by proniknout i mimo školní lavice. A je pravda, že pro to má hodně předpokladů
Učebnice svým obsahem nejen pokrývá středoškolskou genetiku, ale zasahuje i do mnoha složitějších podrobností, které ocení zejména ti, kteří se tomuto oboru chtějí i nadále věnovat a připravují se na přijímací zkoušky na lékařské nebo přírodovědecké fakulty. Autor se snaží nadstavbové pasáže v text oddělit petitem, což ulehčuje orientaci uprostřed velkého množství informací. Na druhou stranu je toto dělení činnost trochu nevděčná, protože mezi důležitým a zbytečným žádná dohodnutá hranice není. A tak bych toto rozdělení bral spíše s nadsázkou; studentům bych doporučil číst vždy vše, vyučujícím naopak doporučuji nezahrnovat tyto nadstavbové části do zkoušení. Vždyť jak hlásá nepsaná zásada - vy to nečtete, ale my to zkoušíme :-) Informace uvedené v knize jsou velmi aktuální, zejména kapitoly o DNA diagnostice, či biotechnologiích odpovídají současným poznatkům. Studenti dále ocení praktické ukázky výpočtů (např. u HW zákona) nebo rozebírání rodokmenů u jednotlivých typů dědičnosti. Součástí každého bloku kapitol je stručné shrnutí a kontrolní otázky. Za naprosto revoluční považuji soupisy internetových zdrojů ke každému tématu. Ověřené odkazy, kde se člověk může dozvědět něco k tématu, jsou velmi ceněné zboží a mohou být užitečné jak pro studenty, tak i pro jejich vyučující.
Kniha se čte na učebnici velmi dobře, zejména díky různým historickým souvislostem či příkladům z praxe, které autor uvádí. Publikace je bohatě ilustrována, což až několikanásobně ulehčuje pochopení některých souvislostí a skutečností.
Abych stále jen nechválil, uvedu i pár negativ, které ale rozhodně nemohou převážit nad mnoha zmíněnými pozitivy.
Rejstřík knihy si nese typický neduh rejstříku ze zš/sš učebnice - tj. není příliš obsáhlý. Lidé v rejstříku většinou hledají některé méně frekventované slovo, které v se v textu třeba i opravdu vyskytuje, ale v rejstříku toto slovo nenajdete, protože v něm jsou zas jen slova, která by se dala v knize hledat i podle obsahu. Chápu, že rejstřík musí být úsporný, ale nemělo by se toho docilovat na úkor počtu výrazů.
Knize by prospělo uvedení více příkladů dědičných chorob a chromozómových poruch, třeba i jen jako nadstavbovou informaci.
Umístění kapitol o molekulární genetice téměř až na konec knihy je poněkud diskutabilní. Já jsem ovšem zastáncem názoru, že molekulární základy by měly být vysvětleny dříve, než se začneme bavit o chromozomech, dělení buňky a následně i základech dědičnosti.
Vyšší cena knihy - za to ale kniha nemůže :-)
Knihu bych doporučil zejména těm, kteří hodlají z biologie maturovat a zkoušet štěstí na medicíně nebo přírodovědě. Pokud se biologií pouze prokousáváte z nutnosti, možná bych doporučoval nějakou jinou (lehčí a levnější) alternativu. Knihu jistě uvítá i velké množství vyučujících biologie, kteří si zde mohou rozšířit své znalosti o současné poznatky a najdou zde také mnoho zajímavých informací, o které mohou obohatit výuku.